Z historie a statistik výroby (nejen) užitkových vozidel v Bulharsku

Výroba nákladních vozidel v Bulharsku začala v roce 1952, kdy byla vyvinuta první zkušební série bulharských nákladních automobilů. V roce 1957 byla zahájena sériová výroba nákladních automobilů v Bulharsku v závodě „6. září“ v Sofii, který v té době vyráběl tramvaje a trolejbusy. Na počátku 60. let byla továrna přerozdělena do nových zařízení, vybavených společně s francouzskou společností Renault.

V roce 1957 Bulharsko uskutečnilo první export nových výrobků – v Československu a v SSSR bylo prodáno 150 nákladních vozů.

V roce 1958 se uskutečnila první významná zakázka na vývoz materiálu pro manipulaci s materiálem – do Číny bylo dodáno více než 3000 strojů.

V témže roce (1958) zahájilo Bulharsko výrobu nových typů nákladních automobilů – vysokozdvižných vozíků! Vývoj a výroba byla zaměřena na závod „6. září“. Výroba plošinových vozidel byla přesunuta do továrny „Sredetz“ v Sofii – bývalá „továrna 12“.

Na počátku 60. let byla ve městě Lom (přístav na Dunaji) otevřena nová továrna „Dunav“, která se později specializovala na výrobu elektrických plošinových vozidel a traktorů. Kapacita byla 15 000 až 18 000 jednotek ročně. Ve městě Pleven byla zahájena výroba vozidel s řízeným chodem a vysokozdvižných vozíků. Průměrná roční produkce tohoto zařízení během jeho provozu dosáhla 8 500 až 9 500 jednotek. Ve městě Plovdiv se nachází slavná a stále provozní továrna „Rekord“, založená na počátku 70. let. V tomto období se společnost „Rekord“ specializovala na výrobu motorových vozidel.

V následujících letech zvýšený objem výroby vysokozdvižných vozíků a agresivní exportní politika prohloubily další bulharskou specializaci v této oblasti výroby. V roce 1963 byl založen „Ústav elektromotorů a motorových vozidel“ – unikátní celosvětové výzkumné a inženýrské designové centrum.

Později byla nejprve založena Bulharská státní hospodářská asociace (DSO) s hlavní činností v oblasti výroby materiálu pro manipulaci s materiálem – DSO „Dopravní inženýrství“.

Struktura státního podniku „BALKANCAR“ se skládala nejen z pěti hlavních montážních závodů. Zahrnuje také provozy pro výrobu meziproduktů používaných při výrobě elektrických a motorových vozíků. V 80. letech značka „BALKANCAR“ zahrnoval 39 poboček – 31 v zemi a 8 v zahraničí. Její továrny vyráběly také autobusy, automobily, jízdní kola, vozíky, hydraulické systémy, trakční baterie, těžké nákladní automobily a další.

Každoročně se navyšuje počet vyrobených dopravních a zvedacích strojů. V roce 1978 se Bulharsko stalo prvním na světě v celkovém objemu výroby a vývozu diamantů. V této pozici naše země drží desítky let. Největší počet nákladních automobilů bylo dosaženo v roce 1987 – přibližně 89 000 kusů. Pro srovnání tenkrát se ve všech ostatních evropských zemích ročně vyrábí zhruba 17 000 až 18 000 podobných strojů.

Většina výroby bulharské elektřiny a nákladních automobilů je vyvážena. Celkový počet vyrobených kamionů dosáhl v roce 1992 1,5 milionu kusů. Do roku 1995 dosahuje průměrný roční objem výroby 70 až 75 tisíc strojních zařízení.

Balkancar v běhu let 20. století

1952 – vyroben první bulharský elektrický nákladní automobil

1957 – prvních 150 elektrických vysokozdvižných vozíků bylo vyvezeno do Ruska a Československa

1964 – založeny první společné podniky pro prodej průmyslových nákladních automobilů s ochrannou známkou společnosti Balkancar

1966 – vyroben první motorový vysokozdvižný vozík

1975 – roční výroba vysokozdvižných vozíků přesáhla 50 000 kusů

1978 – Společnost Balkancar získává první místo ve výrobě průmyslových nákladních automobilů na světě

1992 – vyrobeno 1,5 miliónu nákladních automobilů